Tady to začíná | Návrat ke kořenům - 14. díl

Když mě krajina pozve, nikdy to není náhoda. A tentokrát mě k místu, které volá už dlouho, přivítalo šest čápů — tichých poslů proměny. Nikdy jsem jich tolik pohromadě neviděla. A přesto… přesně v ten okamžik, kdy jsem přijížděla na místo, přelétali nad polem po mé pravé straně, jako by mi otevírali bránu.

V tom setkání bylo potvrzení. Pohlazení od Matky Země. 
Šepot duchů krajiny, kteří říkají: "Ano. Jdi. Tohle místo tě zná."

A když jsem poprvé vstoupila na pozemek, jen jsem se rozhlédla. Kaila vedle mě stála jako strážkyně, dech větru se mísil s tichem a krajina pulzovala svou vlastní moudrostí. Tohle není jen hledání domova. Tohle je navazování vztahu se zemí, která si tě sama přivolá.

Jen se rozhlédni… a nech tu energii vstoupit do sebe.

🪶 Prostor, kde se propojuje země, duše a živly.

Děkuji, že jsi tady. Tohle není jen místo v přírodě.
Je to návrat k tichu, k dechu krajiny, k paměti Země.

A možná i první pohled do prostoru, který se právě rodí.
Místa, kde se večer rozsvítí oheň a noc obejme krajinu.
Kde se zpomaluje, přenocovává, naslouchá.
Kde se nevchází jen tělem, ale i duší.

Prostor pro ty, kdo cítí volání divočiny,
kdo hledají jednoduchost, hloubku a dotek živého světa.
Nejen k pobytu — ale k přechodu, k návratu, k sobě.

Je to pozvání k místu, které tě pozná dřív,
než do něj vstoupíš…
a možná tě už teď tiše volá.